Mercie satan

Josef Zíma

CZa pramen, který zajedeš, za touhu, která sevře Amdech,
za vášeň, která spálí lež na hedvábí, či na haFdrech,
za to, co dívka nalezla, když ztratila svůj dětský Dmsmích
a za neznámé květy zla - růže ze Fsadů pekelDmný-Gých,
mercie, saCtan !
Za bolest, která je nutná, ač je z ní človék zoufalý,
za hlas bez něhož nechutná, za oheň, který popálí
a za ten divný protiklad, jejž každý člověk pocítí,
Dmže čím více má život rád, tím dříve Fmusí
zemříDmti, Gmercie, saCtan !
Za hvězdy, jimiž pro vraha záŕí v cele tma ledová,
za tu, která se prodává a přesto srdce neprodá,
za myšlenky, jež zmámily ty, kterým si je našeptal
a za dobytí Bastily, i když svět nedostal se dál,
mercie, satan !
Za káru, kde jsi rakev vez, v níž jakýsi pan Mozart byl,
jel k hrobu sám, jen cizí pes ho kousíček doprovodil.
Anarchistovi dal jsi cíl, stuhy svých barev za mříží:
modrou, že v Barceloně byl, černou, že umřel v Paříži,
mercie, satan !
Za opuštěnost, kterou zná jen emigrant anebo král,
za zrádnou pružnost zákona, kterou jsi soudcům ukázal,
za píseň, v níž je vzdor i vztek, za to, že chválit
smím tvůj dům ve světě, v kterém náhubek je dáván psům i básníkům,
mercie, satan!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:12:42.604+00:00
Výsledky hledání: